Kde studovat, abyste neskončili na dlažbě: nejlepší a nejhorší vysoké školy

Poslední dva exministry školství fascinovala idea, že potřebujeme víc inženýrů, soustružníků a kadeřnic, méně sociologů. Nepotřebujeme: absolventi středních odborných škol jsou zdaleka nejčastějšími klienty úřadů práce; studenti technických vysokých škol pak končí bez práce stejně často jako studenti humanitních oborů.

AKTUALIZACE 6. 8. 2015: Na základě připomínek odborné veřejnosti se Český rozhlas rozhodl upravit metodu výpočtu. Aktualizovanou verzi najdete zde.

„Musíme ukázat rodičům, že učňovské obory nejsou o špinavých montérkách, že to je kvalitní a perspektivní práce, která může zabezpečit celou rodinu,“ řekl Českému rozhlasu na začátku května tehdejší ministr školství Chládek (ČSSD).

Jenže data ukazují, že právě učňovské školství je z pohledu pracovního úřadu nejrizikovější typ vzdělání. Loňská data ukazují, že 29 procent absolventů středních odborných škol zamířilo rovnou do evidence nezaměstnaných. Pro porovnání, u gymnázií jsou to 4 procenta absolventů.

Poznámka: Procento v tomto i následujících grafech není to stejné, co míra nezaměstnanosti. Vyjadřuje poměr mezi počtem absolventů školy na úřadu práce a celkovým počtem absolventů školy v daném roce. Číslo umožňuje pouze vzájemné srovnání škol, oborů nebo typů vzdělání.

Data: úřad práce, ministerstvo školství - absolventi základních a středních škol, ministerstvo školství - absolventi vysokých škol, ministerstvo školství - absolventi podle studijního programu

Pro férové srovnání je ovšem třeba postavit jeden způsob přípravy na zaměstnání, střední odbornou školu, proti druhému způsobu, složenému typicky z gymnázia a bakalářského, případně i magisterského stupně vysoké školy. Měřeno tím, kolik z jednotlivých větví skončí na pracovním úřadě:

Všeobecné vzdělání, ukončené vysokou školou, tedy – z pohledu počtu nezaměstnaných – stále vychází oproti úzce zaměřeným odborným školám výhodněji.

Množství magistrů může být ve statistice pracovního úřadu navíc lehce nadhodnoceno. „Chyba v datech asi nebude, ale uvažoval bych i možnost 'prodloužím si prázdniny',“ komentuje výsledky Vladimír Hulík z odboru statistiky ministerstva školství.

Humanitní obory: Přibývá absolventů, ubývá nezaměstnaných

Zajímavý vývoj zažily v posledních 14 letech, kdy jsou k dispozici data pracovního úřadu, vysoké školy. Počet jejich absolventů se v závislosti na zaměření studia zvedl dvou až pětinásobně. Podíl absolventů na pracovním úřadě se ve stejné době nezvětšil, u většiny směrů se dokonce snížil.

Nejvýraznější posun nastal v humanitních vědách. Množství absolventů se zvedlo pětkrát; podíl absolventů, kteří zamířili na pracovní úřad, o procento klesl. Dnes je mezi absolventy politologie, historie nebo lingvistiky bez práce 5 procent, tedy zhruba stejně jako mezi novopečenými ekonomy, učiteli, přírodovědci nebo právníky. Výrazně vyšší nezaměstnanost vykazují jen kunsthistorici a muzikologové, nižší nezaměstnanosti pak lékaři a lékárníci.

Humanitní vědci tedy mají stejnou šanci najít si práci jako většina ostatních. Data pracovního úřadu ovšem neprozrazují, zda pracují ve svém oboru, kolik dostanou zaplaceno a zda mají svou práci rádi. Víme jen, že jsou flexibilní – nějak a někde se uplatnit dovedou, a to i navzdory enormnímu nárůstu konkurence.

Schopnost vysokoškoláků najít si práci ovšem může mít pro pracovní trh i nevýhody. „Dohromady s nezaměstnaností absolventů středních škol to zřejmě znamená, že vysokoškoláci na pracovním trhu obsazují místa, tradičně určená pro středoškoláky,“ doplňuje Hulík. „Tento jev ale může dojít tak daleko, že se projeví všechny neduhy převzdělanosti: pracovní trh není schopen pojmout všechny vysokoškoláky na odpovídající místa, ti pak musejí brát práci, na kterou by stačila nižší kvalifikace, a mohou být i dost frustrováni z toho, že mají dobré vzdělání, ale nejsou si schopni najít odpovídající práci.“

Soukromé vysoké školy mají úspěšnější absolventy

Z vysokých škol míří na pracovní úřad 8 procent studentů. Soukromé vysoké školy jsou přitom úspěšnější než veřejné. Bez práce je těsně po škole 6,8 procenta jejich absolventů, u veřejných škol je to 8,2 procenta.

Soukromé školy mají ovšem obrovský rozptyl úspěšnosti. Mezi vysokými školami s víc než 50 absolventy je na tom nejhůř Západomoravská vysoká škola Třebíč s třetinou nezaměstnaných absolventů. Na opačném konci je dvojice škol, které na úřadě práce neměly – aspoň podle dat úřadu práce – jediného absolventa.

Mezi veřejnými školami mají nejvyšší zaměstnanost pražské univerzity: z AMU, Karlovy univerzity, VŠE, VŠCHT i ČVUT míří na pracovní úřad méně než 5 procent absolventů. Mimopražské vysoké školy se pohybují kolem 10 procent. Nejméně úspěšná škola je ovšem opět v Praze: s 37 procenty nezaměstnaných absolventů je to Akademie výtvarných umění.

Poznámka: V grafu ukazujeme pouze školy s nejméně padesáti absolventy. U menších škol je číslo nestabilní, meziročně se počty absolventů dané školy i jejich množství na úřadu práce může výrazně lišit.