Prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka. Foto: Filip Jandourek, ČRo

Zeman je prezidentem voličů ČSSD, KSČM a ANO. Vadí TOP 09 a Pirátům

Detailní analýza průzkumů veřejného mínění ukazuje, kdo jsou prezidentovi věrní. U Zemana jsou to voliči levice, Klausovi věřili vedle ODS také zelení.

Číst dál

Důvěra v prezidenta Miloše Zemana se v listopadu propadla pod padesát procent. Ukazuje to aktuální šetření Centra pro výzkum veřejného mínění.

Archiv dat agentury CVVM za roky 2001 až 2016 umožňuje detailnější pohled: důvěru politikům lze spojit s volebními preferencemi. Analýza Českého rozhlasu tak odpovídá například na to, které strany volí příznivci prezidenta Zemana.

Graf ukazuje důvěru aktuálnímu prezidentovi u voličů stran, které by se v daném okamžiku dostaly do sněmovny. Pro přehlednost je ve výchozí podobě grafu zvýrazněna pouze důvěra voličů čtyř dlouhodobě úspěšných stran, ostatní zobrazíte kliknutím na jejich název. Zbytek do sta procent u každé strany zahrnuje jak voliče, kteří prezidentovi nedůvěřují, tak voliče, kteří ho neznají.

Zeman má v současnosti důvěru zejména u voličů obou tradičních levicových stran, věří mu 74 procent z nich. Vysokou podporu má také u Okamurovy SPD (67 procent) a Babišova ANO (62 procent). U Babišova hnutí podpora Zemanovi postupně roste.

„Že je Zeman prezidentem voličů sociální demokracie a komunistů, překvapivé není,“ vysvětluje sociolog Jaromír Mazák z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Je jim blízký jak věkem, tak kulturně konzervativní a ekonomicky levicovou ideologií.“

„Zajímavější je vztah Zemana s voliči ANO,“ pokračuje Mazák. „Voličská základna této strany se poněkud proměnila. Od parlamentních voleb v roce 2013 zestárla, což asi souvisí s tím, že před volbami ANO přetahovalo hlavně voliče ODS a TOP 09, po volbách spíš voliče ČSSD. Rostoucí důvěru voličů ANO v Zemana bych spojoval právě s tím.“

Nízkou důvěru má Miloš Zeman naopak u voličů KDU-ČSL (40 procent), ODS (33 procent), zelených (27 procent), TOP 09 (21 procent) a Pirátů (19 procent).

„Křesťanští a občanští demokraté jsou stranami tradiční pravice, která se se Zemanem neidentifikuje,“ komentuje pozici prezidenta Ondřej Císař z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Sociologického ústavu Akademie věd. „Zelení, TOP 09 a Piráti jsou zase sociálněkulturně liberální strany, tedy pravý opak toho, co v této dimenzi ztělesňuje Zeman.“

Největší podpora Klausovi? ODS a zelení

Podpora Miloše Zemana je téměř přesně zrcadlová oproti důvěře předchozímu prezidentovi Václavu Klausovi. Ten měl na rozdíl od současné hlavy státu mimořádně vysokou důvěru mezi voliči „své“ ODS, velmi slušnou podporu měl ale také u voličů TOP 09 nebo Věcí veřejných.

Na přelomu let 2008 a 2009 Klause podporovaly také tři čtvrtiny voličů zelených. Bylo to v době, kdy se strana zelených pod vedením Martina Bursíka podílela na vládě s ODS a křesťanskými demokraty.

„Češi mají tradici hledání liberální středové strany a v roce 2006 byla řada na zelených,“ hledá vysvětlení Ondřej Císař. „Zelení měli podporu voličů napravo od středu, kteří hledali kulturně liberální, nesocialistickou a proevropskou stranu. Kdyby takový program dokázali nabídnout občanští demokraté, volili by je. Ekonomicky měli tihle voliči zelených stejný světonázor jako ODS. Měli ale problém s jejím sociálním konzervatismem, skepticismem vůči EU a minulostí plnou korupčních skandálů.“

U Václava Havla data CVVM zachycují pouze poslední rok v prezidentské funkci. Navzdory snižující se důvěře je zřejmé, že jeho příznivci byli zejména mezi voliči KDU-ČSL, Čtyřkoalice, Unie svobody a – navzdory sporům s Václavem Klausem – také v ODS. Spory mezi tehdejší hlavou státu a oběma budoucími prezidenty v tomto období živila zejména opoziční smlouva, kterou ukončily až parlamentní volby v roce 2002.

Babiš je nejsilnější lídr strany za posledních patnáct let

Data ze šetření CVVM také odhalují, jak silnou podporu měli u svých voličů lídři politických stran.

Graf ukazuje důvěru lídrům u stran, které by se v daném okamžiku dostaly do sněmovny. Pro přehlednost je ve výchozí podobě grafu zvýrazněna pouze důvěra lídrům ČSSD, ostatní politiky zobrazíte kliknutím na jejich jméno. Zbytek do sta procent zahrnuje jak voliče, kteří předsedovi nedůvěřují, tak voliče, kteří uvedli, že ho neznají.

Vůbec nejdůvěrychodnějším stranickým lídrem je pro své voliče Andrej Babiš. Ten si udržuje víc než devadesátiprocentní důvěru voličů ANO už od podzimu 2013, kdy jej agentura přidala do svého šetření. Na jaře 2014 dosáhl rekordní podpory 99 procent voličů své strany.

„Ekonomická situace i životní úroveň mají zjevně vzestupnou úroveň,“ vysvětlil vysokou podporu Babiše datovému oddělení Českého rozhlasu Jan Červenka, analytik CVVM. „Rozhodně se nedá říct, že by ČSSD neprosadila nic ze svého programu nebo že by její politika byla neúspěšná. Ale body za to sbírá v první řadě Andrej Babiš a ANO.“

Srovnatelně vysokou podporu měl mezi předsedy stran po roce 2001 pouze Karel Schwarzenberg v pozici předsedy TOP 09. Ovšem méně stabilní, než má v současnosti Andrej Babiš.

Rekordně silný Babiš se navíc potkává s rekordně slabými lídry jiných stran. Mezi třemi lídry s nejmenší důvěrou svých voličů v posledních patnácti letech jsou dva současní: Petra Fialu v říjnu podporovalo 52 procent voličů ODS, Miroslava Kalouska 59 procent voličů TOP 09. První se přitom potýká s tím, že ho čtvrtina voličů jeho strany nezná. Druhý zase důvěru voličů postupně ztrácí: jako předseda KDU-ČSL měl Kalousek důvěru voličů vyšší.

Rekordmanem ve schopnosti o důvěru přijít je ovšem Stanislav Gross. V srpnu 2004, těsně po zvolení předsedou ČSSD, měl u voličů strany devadesátiprocentní důvěru. Rok po zvolení předsedou strany, kdy musel vysvětlovat půjčku na byt od tajemného strýce Vika, mu věřilo pouze 31 procent voličů sociální demokracie.

Zeman je prezidentem voličů ČSSD, KSČM a ANO. Vadí TOP 09 a Pirátům