„Soud shledal u řízení zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí,“ stojí ve 47stránkovém usnesení, na které čekal nejen zatím nepravomocně odsouzený David Rath, ale i veřejnost.
Senátu pražského vrchního soudu pod vedením Pavla Zelenky se totiž nelíbilo, jakým způsobem byly v celém případu nařízeny odposlechy. Okresní soud v Ústí nad Labem prý jen zkopíroval názor státního zástupce, čímž měl „rezignovat na svou rozhodovací činnost“.
Zpravodajský web Českého rozhlasu proto připravil anketu mezi bezpečnostními experty, politology, právníky a dalšími odborníky. Redakce jim poslala stručnou otázku: Jaký signál vyslalo poslední rozhodnutí v kauze Rath veřejnosti, policii, justici a vůbec bojovníkům s korupcí?
Někteří z oslovených rozhodnutí vítají a tvrdí, že při nasazování odposlechů se nelze řídit Machiavelliho poučkou, tedy že cíl ospravedlňuje prostředky. Jiní naopak hovoří o ráně pro víru ve spravedlivý proces. Další jsou ve svých komentářích smířlivější. Vrchní soud totiž podle nich nerozhodoval o korupci jako takové a navíc prý přesně popsal, jak nedostatek s odposlechy napravit.
Mimochodem i kvůli kauze Rath se Česko podle Transparency International propadlo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Podle organizace si Česká republika pohoršila o deset míst a aktuálně tak zastává 47. příčku. Mezi důvody zmínila mimo jiné i nedořešení korupční kauzy Jany Nečasové (dříve Nagyové) nebo zmíněného Davida Ratha. Ostatně nad rozhodnutím vrchního soudu se „v němém úžasu“ podivil i prezident Miloš Zeman. Pokud se u někoho najdou miliony v krabici, považuje diskuse o vině za nepatřičné.
Zpravodajský web Českého rozhlasu proto oslovil více než pět desítek odborníků a expertů, aby byl v anketě zastoupen hlas všech profesních skupin české justice. Všechny došlé odpovědi zveřejňuje redakce v nezkrácené podobě v přehledném tablu.