Krajské volby před čtyřmi lety rezonovaly otázkou, kolik krajů ovládne ČSSD (ze třinácti možných zvítězila v devíti). Volby do krajů letošního 7. října mají jiný náboj: plné kandidátky postaví hnutí ANO 2011, které bylo před čtyřmi lety v plenkách. Volební preference očekávají mezi oběma stranami boj tělo na tělo, podle červencového průzkumu agentury MEDIAN vede celorepublikově o čtyři procentní body ANO.
Většina ze 735 kandidátů strany před čtyřmi lety nekandidovala. Oproti komunálním volbám 2014, kde ANO postavilo řadu kandidátek na přeběhlících z jiných stran, se tentokrát podařilo Babišovým lídrům poskládat kandidátky převážně ze členů strany. Jednou z vysoce postavených výjimek je náměstkyně ministra vnitra Jana Vildumetzová, která v minulých krajských volbách kandidovala za ODS. Letos ji ANO postaví jako lídryni v Karlovarském kraji.
„Co se týká minulosti našich kandidátů, aktivní účast v minulých krajských volbách by nevadila,“ připouští jednička ANO v Pardubickém kraji Jan Řehounek. „Máte ale pravdu v tom, že na kandidátce jsou hlavně lidé, pro které budou letošní krajské volby premiérové. To platí i o mně,“ dodává.
Prohlédněte si, které strany letos kandidují ve vašem kraji (s výjimkou Prahy, té se krajské volby netýkají). Tabulku můžete seřadit podle počtu koaličních stran, kandidátů s akademickým titulem, podílu politických nováčků, zaplněnosti kandidátky nebo podílu žen.
Souboj nesystémových stran: Ne ilegální imigraci vs. Ilegální imigraci ne
Ve volbách se představí také řada nespokojených nebo otevřeně protisystémových stran, často postavených na odporu vůči imigraci. Z nuly na stovky kandidátů posílily například strany Úsvit – národní koalice, Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura, Národní demokracie, SPR-RSČ Miroslava Sládka nebo Domov s Blokem proti islamizaci.
„Kandidátky jsme otevřeli všem vlastenecky smýšlejícím občanům, kteří s námi sdílejí stejný pohled na svět okolo a mají odvahu kandidovat,“ osvětluje vznik kandidátek Adam Bartoš z krajně pravicové Národní demokracie. „Tento nevšední krok jsme udělali i proto, že po jarní policejní razii v sídle strany nám policie zabavila veškerá elektronická zařízení i data, takže jsme přišli o částečně rozpracované kandidátky, čímž jsme získali zpoždění,“ doplňuje Bartoš. Ústavní soud ovšem incident z konce dubna za nezákonný nepovažuje.
Oproti minulým krajským volbám početně posílila také Strana zdravého rozumu bývalého hudebníka Petra Hanniga. Letos s několika menšími stranami postaví koalici Ne ilegální imigraci – peníze raději pro naše lidi. Stejná strana v minulosti kandidovala pod názvy Suverenita nebo Nechceme euro – za Evropu svobodných států.
„My máme sice tenhle název, ale jsme otevření světu,“ komentuje současný název mozek strany Petr Hannig. „Já miluju Evropu. Ty změny názvu jsou jen volební strategie. Nemáme totiž peníze,“ dodává.
V Ústeckém kraji mu navíc bude konkurovat koalice s názvem Ilegální imigraci ne – peníze raději pro naše lidi. Pod téměř stejným obalem se ovšem ukrývá jiný obsah – konkurenční koalice vedená jedněmi ze dvou republikánů. Proti sobě tak nastoupí koalice Ilegální imigraci ne a Ne ilegální imigraci.
Oproti minulým krajským volbám budou naopak chybět Věci veřejné a Suverenita – Blok Jany Bobošíkové. Výrazně méně kandidátů než před čtyřmi lety postaví Strana práv občanů (letos bez dodatku Zemanovci), SNK ED, Strana svobodných občanů nebo Strana zelených.
Slabší počet kandidátů ovšem v tomto případě nemusí znamenat ústup ze slávy. „Za menší počet kandidátů může pouze to, že častěji kandidujeme v koalicích,“ obhajuje nižší čísla mluvčí zelených Pavel Bartošek.
Mezi kandidáty na hejtmana chybí ženy
Pravicové strany už tradičně na své kandidátky zařadí málo žen. Vůbec nejmenší podíl – 15 procent – jich má mezi celorepublikovými stranami Strana svobodných občanů. Její kandidáti jsou také v porovnání s jinými stranami velmi mladí, věkový průměr svobodných je těsně nad čtyřicítkou. Strana svobodných občanů je tedy zejména stranou mladých mužů.
Nejcitlivější k zastoupení žen jsou mezi celorepublikovými stranami sociální demokraté s téměř 43 procenty žen. Papírově vyváženější kandidátní listiny ovšem kazí fakt, že na prvních místech – tedy mezi kandidáty na hejtmana – žádná žena není. Sociální demokraté je umístili na hůře volitelné pozice.
Strana zelených, která hlasitě prosazuje rovnost příležitostí, má na kandidátkách žen méně, jen o něco více než třetinu.
„Pravidlem je podle stanov mít v každé trojici jednu osobu opačného pohlaví,“ vysvětluje mluvčí strany Pavel Bartošek. „Nelze tedy tvrdit, že strana o rovných příležitostech jen mluví. Nebojíme se genderové kvóty uplatňovat i v praxi,“ dodává.
Ani u zelených ale v krajských volbách nenajdeme mnoho lídryní. Na první místo koaličních kandidátek se prosadila pouze bývalá místopředsedkyně strany Pavla Brady v Moravskoslezském kraji; v dalších sedmi krajích jsou lídry muži, jinde zelení přepustili místo lídra koaličním stranám.
Nezvykle vysoký podíl žen – kolem 70 procent – mají strany sdružené v koalici Ne ilegální imigraci – peníze raději pro naše lidi.
„Ženy mají strach z hmoty mužů, která se sem hrne,“ vysvětluje anomálii Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu, který protiimigrační koalici stvořil. „Mají také silnější pud sebezáchovy.“
Navzdory většině žen na kandidátkách jsou ale i u něj lídry převážně muži, na třináct kandidátek strana postavila pouze čtyři lídryně. Slabší zastoupení Hannig vysvětluje tím, že ženy rády podpoří jeho program, ale nerady se účastní stranických schůzí a nechtějí být příliš vidět.
Celkově je na kandidátkách napříč politickým spektrem třicet procent žen. Oproti minulým krajským volbám je to o tři procentní body více.
Velké strany mají dvě třetiny kandidátů s titulem. Výjimkou jsou komunisti
Nejvzdělanější celorepublikovou stranou jsou podle krajských kandidátek křesťanští demokraté. Akademickým titulem se může pochlubit 78 procent jejich kandidátů. Mezi nimi jsou nejčastější inženýři, magistři a lékaři.
Většina parlamentních stran se pohybuje kolem dvou třetin vysokoškolsky vzdělaných kandidátů. Výjimkou je KSČM, akademický titul má pouze 42 procent stranických kandidátů. Sedmnáct z nich se honosí titulem doktor sociálně-politických věd (RSDr.), udělovaným za minulého režimu absolventům stranických vysokých škol. Nižší počet titulů souvisí také s věkovou strukturou – s věkovým průměrem 52 let jsou komunisté nejstarší stranou.
Na chvostu statistiky se pohybují protisystémové subjekty: obě republikánské strany, Dělnická strana sociální spravedlnosti a Česká strana národně sociální.