55 let přehrady Orlík: Porovnejte si letecké snímky krajiny před jejím napuštěním se současností

Největší z přehrad vltavské kaskády zatopila deset obcí s téměř sedmi stovkami obytných a hospodářských staveb. Hladina vystoupala až k zámku Orlík; původně stál na skále nad hlubokým údolím. Podívejte se, jak dřív vypadal soutok Vltavy s Otavou, a poslechněte si reportáž Československého rozhlasu z 22. prosince 1961, kdy vodohospodáři gigantickou stavbu uvedli do provozu.

Číst dál

"Téměř k nepoznání se změnila krajina kolem přehradní zdi za poslední dva měsíce. Zmizela úzká stužka koryta Vltavy, zmizely i nejbližší vesnice a voda zaplavila spodní část přehrady. Má už dnes takovou sílu, že může roztočit kolo turbíny," hlásil přesně před 55 lety od nově dokončené přehrady reportér Československého rozhlasu.

Soudruh náměstek přichází k rozváděcí desce, otáčí kolem...

Strojovna s pět metrů vysokou turbínou – jejíž rotující části váží 700 tun – se podle reportáže, kterou si můžete poslechnout v audio přehrávači, při slavnostním spuštění zaplnila funkcionáři a dělníky z přehrady.

Těch na šest let trvající stavbě den co den pracovalo na patnáct set, dva z nich při budování vodního díla zahynuli. I díky tomu se komunistickému režimu podařilo klíčovou stavbu druhé pětiletky dokončit osm měsíců před plánovaným termínem.

Český rozhlas připravil k 55. výročí spuštění elektrárny interaktivní mapu, ve které si můžete porovnat, jak se krajina kolem soutoku Vltavy s Otavou změnila, a podívat se, co všechno pod vodní hladinou zmizelo. Na historických leteckých snímcích je také vidět rozestavěnou hráz, která je po dokončení dlouhá 545 metrů a v koruně dosahuje výšky 91 metrů.

Levou mapu můžete přepnout z leteckého pohledu na klasickou místopisnou mapu, ve které uvidíte místní názvy.

Historickou leteckou mapu poskytla Českému rozhlasu CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Snímky pořídili vojenští geografové VGHMÚř v Dobrušce. Současná letecká a místopisná mapa pochází ze služeb Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Nejhlubší a nejobjemnější

Poslední, čtvrtá turbína vodní elektrárny byla spuštěna 10. dubna 1962. Celkový výkon vodní elektrárny činí 364 megawattů, to je přibližně polovina z výkonu celé vltavské kaskády.

Přehrada Orlík je nejhlubší (až 74 metrů) a nejobjemnější (720 tisíc metrů krychových) ze všech vodních děl v České republice. Jezero, které vytvořila, je dlouhé 68 kilometrů.

V příspěvku Československého rozhlasu ke 20. výročí dokončení přehrady, nezazněla jména všech vltavských přehrad: Chyběly Štěchovice a Vrané, dokončené v letech 1945 a 1936 a také nádrže Hněvkovice a Kořensko, zbudované na přelomu 80. a 90. let.

"Na své cestě Čechami dlouhé 430 kilometrů si klidně zpívej dál svou písničku, stará romantická řeko," rozloučil se s posluchači Československého rozhlasu v roce 1981 redaktor Luboš Lidický. "Bílé hřívy tvých peřejí zpoutala moderní doba. Milion koní na Vltavě přestalo unikat člověku."

55 let přehrady Orlík: Porovnejte si letecké snímky krajiny před jejím napuštěním se současností