Mapa: Kolik nehod zaviní zanedbané silnice?

Český rozhlas analyzoval údaje z policejní databáze dopravních nehod. Podívejte se, kolik havárií způsobí „závada komunikace“, a zapojte se do hlasování o nejhorší výmol v republice.

Číst dál

V úterý 15. listopadu se prudce zhoršilo počasí. Jablonečtí hasiči dostali hlášení o osobním autě, které se skutálelo ze stráně u obce Rádlo. Cestou k nehodě ale zásahová cisterna Tatra dostala smyk a sama se převrátila na bok. Dva z hasičů se zranili a ze zásahového vozidla vyteklo palivo. Z policejní databáze dopravních nehod, kterou analyzoval Český rozhlas, vyplývá, že šlo o nehodu s jednou z nejvyšších zaznamenaných hmotných škod.

Za posledních deset let se v Česku stalo 3480 nehod, které podle policie nezavinil žádný z řidičů, ale závada komunikace: rozbitá silnice, prasklá kanálová vpusť, přerostlé křoví u krajnice, chybějící nebo poškozené dopravní značky nebo třeba neuklizený uježděný sníh.

Policie vždy posuzuje, jestli řidič mohl předpokládat stav této komunikace, jestli byl výmol označen, anebo naopak byla silnice bezproblémová a najednou se v ní objevila náhlá závada,“ vysvětluje šéf dopravní policie Tomáš Lerch kritéria pro označení špatného stavu silnice za viníka nehody.

Při takových nehodách se za posledních deset let zranilo 13 lidí těžce, lehce 129; nikdo nezahynul. Škody se přiblížily 900 milionům korun. Všechny nehody zaviněné v letech 2007 až 2016 špatným stavem silnic najdete v následující mapě. Čím je kolečko větší, tím větší vznikla při nehodě škoda. Červená barva signalizuje nehody, při kterých se navíc někdo zranil.

Ačkoli se jich za deset let stalo přes tři tisíce, tedy zhruba jedna za den, jsou nehody přímo zaviněné špatně udržovanými silnicemi vlastně výjimečné: za stejnou dobu totiž policie zaevideovala různých nehod přes milion. Nehody zobrazené v mapě tak tvoří jen 0,35 procenta ze všech, které se za tu dobu staly. Pro porovnání: havárie zaviněné poruchou na autě jsou o polovinu častější a těch, které zaviní lesní či jiná zvěř, je dokonce dvacetkrát víc.

Policisté zaznamenávají stav vozovky u každé nehody, nejen u těch závadou komunikace přímo zaviněných. Nesouvislé výtluky našli za deset let u 6660 havárií, souvislé výtluky u 1813, zvlněný povrch v podélném směru u 1625 a nesprávně umístěnou, znečištěnou nebo chybějící značku u 930 nehod.

Hlasování o nejhorší výmol začíná

V roce 2016 Policie České republiky nahlásila správcům komunikací bezmála 15 tisíc závad,“ řekl Českému rozhlasu šéf dopravní policie Tomáš Lerch. „Z toho zhruba dva tisíce tvořily závady povrchu komunikace, tedy výmoly, vyjeté koleje, větší praskliny...“ Asi polovinu z nich dokázali silničáři podle policejní evidence ještě v loňském roce opravit.

Poškozené silnice můžou silničářům hlásit také samotní řidiči, například pomocí webové stránky a mobilní aplikace Výmoly.cz. Za rok 2016 podle jejího provozovatele Petra Čaníka motoristé nahlásili přibližně 1300 děr a silničářům se jich podařilo opravit o něco víc než třetinu. Je to i díky tomu, že webová stránka každý den brzy ráno automaticky provede inventuru nově nahlášených výmolů a odešle jejich přehled úředníkům, kteří se mají o danou silnici starat.

Řidiči v naší aplikaci nově najdou také například informaci o tom, které úseky silnic se budou brzy důkladněji opravovat, a proto se tam nyní provádějí jen provizorní opravy nechvalně známé jako kobylince. Pro silničáře není efektivní pokoušet se o důkladnější opravu, když vědí, že za půl roku bude celý úsek pokryt novou vrstvou asfaltu,“ vysvětluje provozovatel webu Výmoly.cz Čaník.

V pondělí 6. března zahajuje společně se Zelenou vlnou a Radiožurnálem další ročník ankety o nejhorší výmol v republice. Loni vyhrála v hlasování více 100 tisíc řidičů silnice číslo 259 na Českolipsku.

Nejhorší bývá jaro

Podle zkušností řidičů i policistů bývají silnice nejhorší na jaře. Ještě na nich zůstávají zbytky posypů, to je nebezpečné hlavně pro motorkáře. A voda, která nateče do prasklin v silnici a v zimě zmrzne, může asfaltu napáchat rozsáhlé škody. „Led má obrovskou rozpínavou sílu a když zateče i jen mikrotrhlinami do vozovky, začne trhat, ať mu v cestě stojí asfalt nebo beton,“ říká Jan Rýdl z Ředitelství silnic a dálnic.

Končící zima přitom patřila mezi nejchladnější za několik desetiletí. „Monitoring stavu silnic děláme průběžně celý rok. Nicméně po silnější zimě jako byla ta letošní, je poškození větší,“ konstatuje Rýdl z ŘSD. Na opravy více než šesti tisíc kilometrů dálnic a silnic prvních tříd má jeho firma na letošek v rozpočtu 10 miliard korun.

Odškodnění? Případ od případu

V jakém případě mají řidiči nárok na odškodnění, když si poničí auto o díru ve vozovce, a kdy naopak ne? Záleží na tom, kde se díra v silnici nachází.

Posuzuje se například, jestli byla v daném úseku varovná značka nebo značka omezující rychlost. Pokud tam žádná značka není a řidič tudíž nemohl předpokládat, že se výmol objeví, je velká pravděpodobnost, že k náhradě za škody dojde,“ říká mluvčí Technické správy komunikaci Barbora Lišková.

Firma, která spravuje pražské ulice a silnice přitom loni řidičům za poškozená auta zaplatila 660 tisíc korun.

Mapa: Kolik nehod zaviní zanedbané silnice?