23 let českého hospodaření: přebytkový byl Klaus. Zeman-premiér byl v mínusu

Návrh rozpočtu na příští rok, který ve středu večer schválila sněmovna, počítá se schodkem 60 miliard korun. Ještě před hlasováním komentoval prezident Miloš Zeman finanční plány Sobotkova kabinetu slovy: „...v době prosperity má být rozpočet přebytkový.“ Jak vypadala rozpočtová bilance za jeho vlády? A jak vysoké schodky schválili ostatní čeští premiéři?

Číst dál

Od vzniku samostatné České republiky sestavila vláda přebytkový rozpočet jen v prvních třech letech za premiéra Václava Klause. Od té doby končí Česko každý rok s větším či menším deficitem. Ten vůbec největší, 192,4 miliardy, zatížil stát uprostřed ekonomické krize za vlády Mirka Topolánka.

Vzhledem k tomu, že hodnota koruny se během let například vlivem inflace nebo rostoucího HDP mění, nelze přesně poměřovat schodky v jednotlivých letech absolutními čísly. Při pohledu na schodky rozpočtů vyjádřených v procentech rozpočtových příjmů je srovnání snadnější. Zatímco jsou schodky například v letech 2001 a 2015 srovnatelné (68 a 63 miliard), v prvním případě tvořil deficit necelou desetinu rozpočtových příjmů, v druhém však méně než pět procent.

Součástí státního rozpočtu přitom nejsou zisky ze státem spoluvlastněných podniků a příjmy z privatizace. To ovlivňuje skutečnou bilanci zejména vlády Miloše Zemana. Přesná čísla nejsou známá, ale sám Miloš Zeman v roce 2000 odhadl výnos z privatizace až na 500 miliard.

Do roku 1998 vlády počítaly s vyrovnaným rozpočtem, se zvětšujícím se schodkem se ale situace změnila. Plánovaná bilance rozpočtu se často se skutečností rozchází - nejvíce v už zmiňovaném krizovém roce 2009.

23 let českého hospodaření: přebytkový byl Klaus. Zeman-premiér byl v mínusu